Každý, kdo se rozhoduje, zda si obstará právě samojeda, by měl nejprve vidět, jak vypadá a chová se dospělý pes, například na výstavě psů , ale nejlépe u chovatele v jeho domovském přirozeném prostředí, protože je třeba si uvědomit, že ta milá malá chlupatá kulička z obrázku vyroste do středně velkého živého velmi chlupatého psa. Je třeba vědět, zda je to skutečně ten pes, kterého chcete. Mám zkušenosti s tím, že lidé, kteří předtím vlastnili psa jiného plemene a v časopise či na výstavě viděli samojeda, měli velký zájem nahradit jej samojedem. To, že se samojed vzhledem podobá například na špice ale neznamená, že jsou si podobní i chováním a povahami! Právě naopak: jsou velmi odlišní. Byla jsem svědkem toho, jak byli tito lidé pak ze samojeda zklamáni. "Proč se nechová tak či onak, když náš předchozí pes se tak choval?". Nuž jednoduše proto, že samojed je jiné plemeno. Nemluvě už o tom, že každý pes, jakéhokoliv plemene, je svou povahou unikátní a jedinečný - tak jako člověk. Proto je třeba skutečně velmi dobře popřemýšlet, zda chcete právě samojeda, a také, zda samojed bude chtít vás, tedy zda budete spolu šťastní.

Zde je seznam hlavních vlastností samojeda.  Pokud se vám nezamlouvají, měli byste se poohlédnout po jiném plemeni, ale pokud se vám charakteristiky samojedů líbí, pak se i vy budete líbit samojedům.

Samojedi milují lidskou společnost.
Neradi zůstávají sami doma dlouhé hodiny, ať už uvnitř nebo venku. Z nudy a nedostatku pozornosti často zničí všechno, co mají v dosahu. Pokud jste velmi pracovně vytíženi, samojed není pes pro vás, protože potřebuje lidskou přítomnost a lásku.

Samojedi štěkají, aby upoutali vaši pozornost nebo aby vyjádřili radost.
Toto může být někdy velmi hlasité. Ale nikdy neštěkají bezdůvodně.

Samojedi nejsou hlídací psi.
Ale vždy budou štěkat, aby na neznámého upozornili a svým majestátním vzhledem budí velký respekt. Agresivitu však nemají v povaze. Patří mezi pracovní plemena. Byli využíváni na množství činností, především na hlídání a zahánění sobích stád, případně na tažení saní. Pracovali pro člověka, na kterém byli závislí, člověk byl jeho nejlepší přítel, a proto ho nikdy nenapadnou.

Samojedi očekávají, že budou členové rodiny.
To znamená, že jsou rádi tam, kde jste vy, vydrží při vás ležet dlouhé hodiny a nesnášejí být zavření ve výběhu a ignorováni, může to úplně zlomit jejich osobnost.

Samojedi jsou velmi aktivní a zbožňují pravidelné procházky a hry.
Potřebují to k svému zdraví a spokojenosti. Potřebují tedy majitele s dobrou kondičkou.

Samojedi rádi běhají navolno.
Takže potřebují velký výběh a dobře oplocenou zahradu.

Většina samojedů hrabe.
Vyhrabávají díry (většinou z nudy a nedostatku pohybu) a je jedno, jestli je to ve výběhu nebo v záhoně. Důslednou výchovou je to snadno odnaučit.

Samojedi okusují různé věci.
Hlavně štěňata v době růstu zubů, ale i dospělí psi. Proto potřebují hračky na žvýkání a okusování.

Jsou nezávislí a mají různé povahy.
Každý samojed je individualita, společnou vlastností je jejich tvrdohlavost a touha po svobodném rozhodování z vlastní vůle. Od vás to vyžaduje smysl pro humor a mnoho trpělivosti při jejich výchově.

Samojeda můžete vychovat, aby poslouchal různé příkazy.
Ale většinou si i tak udělají, co oni chtějí, je třeba s tím počítat. V rozhodování chtějí mít vždy určitou volnost. Samojed ví, co od něj chcete, aby udělal, velmi dobře rozumí příkazu, ale prostě si chce rozmyslet, jestli vás poslechne!

Samojedi se snadno učí. Jsou inteligentní a většinou se rychle naučí právě to, co nechcete, aby dělali. Při tréninku se brzy začnou nudit, třeba si umět udržet jejich pozornost, snadno ztrácejí zájem o trénink jen z jednoho důvodu: nudí se !

Srst samojeda potřebuje péči.
Potřebuje pravidelně vyčesávat, aby dobře vypadal a byl zdravý.

Samojedi se někdy velmi zašpiní.
V tom případě potřebují vykoupat.

Srst samojeda líná 1 nebo 2 krát do roka a fena vypelichá po štěňatech.
V tomto případě vypelichá obrovské množství srsti a je třeba ji vyčesat.

Mnoho samojedů má vrozený instinkt strážce stáda.
Domácím zvířatům neublíží, žijí s nimi v míru, jen jim třeba vysvětlit, že to nejsou hračky. Většina se rozběhne za králíkem nebo sousedovic kočkou. Hlavně na procházkách je s tím třeba počítat, mají silný lovecký instinkt. Na druhé straně jsou šikovní lovci myší, krtků i lasiček.

Většina samojedů nemá zdravotní problémy.
Samozřejmě i v tomto plemeni existují dědičné nemoci a velmi mnoho závisí také na vaší péči.

Nikdy byste neměli samojeda trestat fyzicky.
Pokud trest nepřijde hned, nezjistí proč byl potrestán, takže se trest mine účinkem. Na samojeda však více platí "pozitivní odměňování", jako způsob výchovy.

Mít samojeda znamená určitý životní styl.
Většina lidí, kteří měli samojeda již nebude chtít jiné plemeno.

Samojeda musíte akceptovat takového, jaký je.
Vaše snaha "předělat" samojeda podle vašich představ se mine účinkem, třeba je milovat takové, jací už tisíciletí jsou: nezávislí v rozhodování a přesto velmi silně vázaní na své lidi. Nebo si pořiďte jiné - tvárnější - plemeno. Samojed je to nejmilejší plemeno na světě, bude vás milovat a nepřestane se na vás usmívat. Ale ke svému životu potřebuje jednu obrovskou věc: vaši lásku a váš čas.

Samojed se nehodí pro člověka, který by chtěl agresivního hlídacího psa, který ho poslechne na slovo. Nehodí se pro lidi, kteří by neměli čas na dlouhé procházky a pro lidi, kteří by ho nikdy nevpustili dovnitř do domu. Rovněž se nehodí člověku, který má rád "tvrdý" přístup ke psům, jako jsou bitvy či uvazování psa na řetěz. Pokud toto uděláte samojedovi, zlomí to jeho osobnost a vy budete mít jen schránku bez duše - bázlivé zvíře bez smyslu života.